Doutníkové tuby: Kde se geniální vynález vzal?

Angloněmecké kořeny
Pátrání začíná v takřka 230 leté historii britského distributora Habanos Hunters &Frankau. Velká část příběhu se odehrává v Anglii a zahrnuje společnost s názvem J. Frankau & Co. Ltd, jednoho z hlavních předků Hunters & Frankau. Založil jí Joseph Frankau, který emigroval do Londýna v roce 1839 z německého Frankfurtu nad Mohanem. Po Josefově smrti byla společnost předána jeho synovi Arturovi, který na konci 50. let navázal spojení s další německou emigrantskou rodinou Upmannů v Havaně a stal se výhradním distributorem doutníků H. Upmann ve Velké Británii. J. Frankau prosperovala až do Arthurovy předčasné smrti v roce 1904, kdy jeho syn Gilbert, ve věku pouhých 21 let, převzal vedení společnosti.

Není talent jako talent
Gilbert Frankau byl aktivní a talentovaný mladý muž, který se ovšem neproslavil v podnikání s doutníky, ale jako autor populárních románů. Poté, co Gilbert společnost přivedl téměř k jistému bankrotu, rozhodla se jeho rodina, že firma musí být prodána a v roce 1916 tak J. Frankau přešel do rukou konkurenčního havanského dovozce jménem Braden & Stark.

Zmrtvýchvstání
Otto Braden a James Stark byli partnery ve společnosti Braden & Stark a zejména Otto Braden, původem taktéž Němec, měl pocit, že značka H. Upmann bude z dlouhodobého hlediska velmi cenná. Nepředpokládal však, že banka, kterou Upmannova rodina vždy provozovala společně s továrnou na doutníky v roce 1922 zkrachuje a stáhne do existenčních problémů i tabákové závody. Zápisy z jednání J. Frankaua ze dne 4. září 1922 uvádějí, že: „Pan O. Braden by měl do Havany okamžitě přicestovat, aby pomohl při řešení záležitostí továrny H. Upmann, která se potácí na hranici přežití kvůli selhání bankovní budovy H. Upmann & Co. s cílem zajistit přežití a kontinuitu značky a její udržení na světovém trhu." Otto byl oprávněn utratit částku 10 000 liber šterlinků.

Zabralo to dvě další dlouhodobé návštěvy Havany, než konečně v květnu 1925, Otto koupil značku i s továrnou a založil kubánskou společnost Compañia Frankau de Tabacos SA, která ji spravovala. Otto jako prezident Compañia Frankau de Tabacos obnovil prosperitu celého podniku H. Upmann. Po jeho smrti v roce 1930 nastoupilo vedení společností jeho 47 letý syn Waldo.

Zrod doutníkových tub
A někdy v této době se zrodily i doutníkové tuby. V roce 1932 Waldo Brandon zjistil, že obchod s doutníky v Havaně potřebuje způsob distribuce a prodeje, který zaručí jejich bezvadný stav a ochrání je před poškozením. Během pátrání po vhodné technologii se naučil, že výrobní proces, kterému se říká rázová extruze dovede z hliníku a dalších materiálů vyrobit kontejner vhodný pro doutníky a to zároveň za velmi přijatelnou cenu. Bohužel se s tím u svých kolegů nesetkal s kdovíjakým pochopením - nevěřili, že by konzervativní zákazníci havanských doutníků tolerovali nákup doutníků v izolované zkumavce. Waldo tedy zprvu neuspěl a začal navrhovat a patentovat první  prototypy na vlastní náklady. S názvem Solo-seel se o pozornost u představenstva firmy ucházel znovu v září 1933 a dostal povolení k provedení obchodního experimentu s účastí značky H. Upmann. Výroba byla zahájena v omezené sérii v prosinci téhož roku a už v květnu 1934 byly výsledky prodejů tak ohromující, že rada přijala Waldovu nabídku na exklusivitu po dobu pěti let. Výměnou dostal zálohovou platbu na ruku v hodnotě 200 liber šterlinků a licenční poplatek ve výši půl penny za jednu tubu.

Grandiózní úspěch
O rok později v roce 1915 zveřejnila společnost J. Frankau inzerát v magazínu Tobacco graf mezi měsíčních prodejů doutníků v tubách Solo-seel. Mířil doslova ke hvězdám. Raketový úspěch tak mohl vyvolat dojem, že Walda Bradena čeká úžasná kariéra v obchodu s doutníky. Ovšem, jak už to tak na světě bývá - člověk míní a Bůh mění.

Mrzutý konec nadějné kariéry
James Stark, předseda správní rady J. Frankau měl podlomené zdraví - opět tedy bylo rozhodnuto, že společnost bude prodána, tentokrát velice zkušenému dravci jménem D.G. Freemaz podniku J.R.Freeman & Sons. V červenci 1935  tak byl předložen návrh k prodeji J. Frankau včetně 

Compañia Frankau de Tabacos. Všichni hlasovali pro, kromě jednoho - Waldo Bradena. Během rychlé série schůzek se Waldo pokusil o každý myslitelný trik, kterým by dokázal zmařit prodej, včetně trošku dětinské krádeže klíčů od dveří a brány společnosti. Poté, co v zápětí prasklo, že na své Solo-Seels konto fiktivně připsal nepovolený zisk, D.G. Freeman ho chvíli po úspěšné transakci na hodinu vyhodil.

Génius Waldo a jeho příspěvek civilizaci
Navzdory Waldovu nepříliš zdárnému konci kariéry se jeho vynález uchytil a například v loňském roce bylo ve Velké Británii v tubách prodáno více než 40 procent všech prodaných doutníků Havana. Až tedy příště vytáhnete z lehké kovové či plastové trubky svůj oblíbený doutník, věnujte tomuto zcela neoddiskutovatelně talentovanému chlapíkovi krátkou vzpomínku. Pokrok lidstva totiž někdy skutečně závisí na zdánlivých maličkostech!

Technické okénko: co je to Extruze?
Slovo vytlačování je převzato z latinského slova extrudér znamenat (ex) ven a (trudere) tlačit. Při vytlačování se peleta nebo suchý práškový plast zahřívá a vytlačuje tryskou. Většina vytlačování se provádí pomocí šroubů, ačkoliv je vytlačování ramene ještě používáno pro práškový prášek UHMW. Šrouby se roztaví a materiál se promíchají a vytlačují se z otvoru v lisovnici. Extrudér může být buď jednonásobný nebo dvojitý šroubový / dvojitý. Materiál, který je vytlačován, určuje, jaká technologie vytlačování je požadována. Extrudery s dvojitými válci jsou primárně používány pro přípravu základních plastů s různými změkčovadly, plnidly, barvivy a dalšími složkami. Extruze je vhodná pro výrobu trubek, tyčí, profilů, fólií nebo výrobků z plastu v různých šířkách a tloušťkách. Podobný proces probíhá také při výrobě v metalurgii.